VTIPBÁZE.CZ
Vítejte na VtipBázi

VtipBáze je - jak již bystřejším z vás došlo - databáze vtipů. Původně vzniklá z mé soukromé sbírky, kterou jsem se léta dokopával zveřejnit. Nakonec mě k tomu přiměl státní smutek, který mi přijde pitomý sám o sobě a v případě Havlova úmrtí teprve. Jak lépe bojovat proti hysterickému patosu, než vtipem?

Pokud zde svůj oblíbený vtip nenajdete, přidejte ho.

635 30.06.2018 14:03:21
Chaim Yankel nebyl nejbystřejším chlapcem v ješivě. Měl problém pochopit složité myšlenky Talmudu, a tak mu rabín navrhl, aby začal řešit nějaké hádanky nebo skládačky, které by mu pomohly rozvinout intelekt.
Chaim se do toho pustil s vervou, ale když ani po několika hodinách nikam nepokročil, zavolal kamarádovi.
"Shimmy, mohl bys, prosím, přijít k nám a trochu mi pomoct? Rabbi mi řekl, abych složil puzzle, já ale nemůžu přijít na to, jak začít."
"A co z toho má být, až to bude hotové?", zeptal se Shimmy.
"Podle obrázku na krabici to má být tygr."
Shimmy slíbil, že mu pomůže. Když dorazil, Chaim mu ukázal na rozdělanou skládačku na stole. Shimmy chvíli smutně koukal střídavě na stůl, na krabici a na kamaráda a řekl:
"Tak zaprvé, z tohohle nikdy nestavíme tygra, i kdybychom se snažili sebevíc."
Pak Shimmy poklepal svého přítele po rameni a dodal:
"Za druhé, dáš si pauzu. Připravím ti šálek horké čokolády a pak," povzdechl si, "vrátíme všechny kukuřičné lupínky do krabice."
634 07.06.2018 12:35:54
Mark Ginsberg nikdy neplatil své účty. Jednou ho jeho přítel viděl tvrdě smlouvat s dodavatelem.
"Hele, Ginsbergu," zeptal se Goldberg. "Proč se tak snažíš srazit cenu toho chlápka? Stejně mu to nikdy nezaplatíš."
"Podívej," odpověděl Ginsberg, "je to moc fajn chlapík. Chci jen snížit jeho ztrátu."
633 07.06.2018 12:31:06
Goldie Cohenová, postarší židovská dáma z New Yorku, přijde do cestovní kanceláře.
"Musím jet do Indie."
"Paní Cohenová, proč do Indie? Je tam špína, horko, plno lidí."
"Musím jet do Indie."
"Ale je to dlouhá cesta a ty vlaky, jak to zvládnete? Co budete jíst? Jídlo je na vás příliš horké a pikantní, nemůžete pít vodu, nesmíte jíst čerstvé ovoce a zeleninu. Spousta nemocí: mor, hepatitida, choleru, tyfus, malárie, B-h ví co ještě. Co si počnete? Umíte si představit nemocnici bez židovských lékařů?"
"Musím jet do Indie."
Vše potřebné je tedy zařízeno a paní Cohenová odjede. V Indii bez ohledu na hluk, zápach a davy se vydá do ašramu. Tam se postaví na konec nekonečné fronty lidí, kteří čekají na setkání s guru. Asistent jí oznámí, že bude stát nejméně tři dny ve frontě, než přijde na řadu. Nakonec dorazí k posvátné bráně. Tam jí oznámí, že může říct jen tři slova.
Odvedou ji do vnitřní svatyně, kde sedí moudrý guru připravený udělit duchovní požehnání dychtivým zasvěcencům. Těsně předtím, než předstoupí před světce, je jí znovu připomenuto: "Nezapomeňte, jen tři slova."
Na rozdíl od ostatních, ale nepoklekne u jeho nohou. Postaví se přímo před něj, zkříží si ruce před sebou, upře na něj pohled a řekne:
"Izáku, pojď domů!"
632 07.06.2018 12:29:00
Přijde pan Stern do ordinace k doktoru Mühlsteinovi.
" Tak co jich trápí, pane Stern?" ptá se lékař
" Vědí pane doktore, snažím si své povinnosti v manželském loži plnit svědomitě. Mám ale pocit, že jsem vyřízenej. Třeba Finkelstein říká, že může i dvakrát za noc. Hübstein dokonce třikrát a i když je ta jeho Rebeka mladá a krásná, tak on je starý jako já. A já přesto...," vypráví zkroušeně pan Stern.
" Dobrá, pane Stern, já jich pošlu na pořádný vyšetření a potom uvidíme."
A tak pan Stern absolvoval EKG, EEG, vyšetření krve i dalších tělních dutin, prohlédli ho zevrubně zvenčí i zevnitř. S výsledky se opět dostavil k doktoru Mühlsteinovi. Ten je dlouhé minuty studuje. Potom pohlédne na pana Sterna a praví.
" Z lékařského hlediska jste naprosto zdráv a v pořádku."
" Naprosto zdráv a v pořádku," opakuje nevěřícně pan Stern.
" Naprosto a úplně, takže vám nic nebrání v tom, abyste si začal vymýšlet jako vaši přátelé."
631 07.06.2018 12:27:35
Starý a chudý, ale uznávaný učitel hebrejštiny a talmudu Jakob Jakobsohn chodí již řadu let vyučovat do rodiny významného berlínského bankéře. Učil již mnoho členů této rodiny a všichni ho mají rádi. Když se blíží výročí už pětadvacátého roku, kdy Jakob Jakobsohn poprvé vkročil do jejich domu, rozhodne se bankéř, že mu dá nějakou pořádnou odměnu. Ale potíž je v tom, že jak svého učitele zná, nebude chtít ve své skromnosti žádnou odměnu přijmout. Proto se rozhodne nastražit malou past. Na schodiště v domě, po kterém Jakob Jakobsohn celá ta léta chodí, položí váček s penězi tak, aby jej nebylo možno přehlédnout. Pak v pokoji očekává spolu s rodinou učitelův příchod.
Když Jakobsohn vstoupí do dveří, všichni napjatě sledují výraz jeho tváře, a nezklamou se. Je vidět, že ho potkalo něco příjemného. Učitel přímo září štěstím.
„Co se vám tak pěkného stalo?“ ptá se vesele bankéř.
„Víte, já už chodím do vašeho domu přesně na den pětadvacet let, ale to, co dnes, se mi ještě nepřihodilo,“ sděluje jim radostně učitel.
„Pětadvacet let si k vám chodím vydělávat na svůj skromný chléb. Několikrát týdně, v zimě, v létě, pořád. A když jsem si na to dneska vzpomněl, říkám si: vždyť tu cestu znáš dokonale nazpaměť. Znáš tady každou kliku, každý schod. A tak jsem schválně jednou zkusil jít se zavřenýma očima. A došel jsem přesně, bez klopýtnutí! Tak z toho se teď velmi raduji!“

(David Maškenazy: Komu je dnes dobře?)
<< první < předchozí
další > poslední >>