VTIPBÁZE.CZ
633 07.06.2018 12:31:06
Goldie Cohenová, postarší židovská dáma z New Yorku, přijde do cestovní kanceláře.
"Musím jet do Indie."
"Paní Cohenová, proč do Indie? Je tam špína, horko, plno lidí."
"Musím jet do Indie."
"Ale je to dlouhá cesta a ty vlaky, jak to zvládnete? Co budete jíst? Jídlo je na vás příliš horké a pikantní, nemůžete pít vodu, nesmíte jíst čerstvé ovoce a zeleninu. Spousta nemocí: mor, hepatitida, choleru, tyfus, malárie, B-h ví co ještě. Co si počnete? Umíte si představit nemocnici bez židovských lékařů?"
"Musím jet do Indie."
Vše potřebné je tedy zařízeno a paní Cohenová odjede. V Indii bez ohledu na hluk, zápach a davy se vydá do ašramu. Tam se postaví na konec nekonečné fronty lidí, kteří čekají na setkání s guru. Asistent jí oznámí, že bude stát nejméně tři dny ve frontě, než přijde na řadu. Nakonec dorazí k posvátné bráně. Tam jí oznámí, že může říct jen tři slova.
Odvedou ji do vnitřní svatyně, kde sedí moudrý guru připravený udělit duchovní požehnání dychtivým zasvěcencům. Těsně předtím, než předstoupí před světce, je jí znovu připomenuto: "Nezapomeňte, jen tři slova."
Na rozdíl od ostatních, ale nepoklekne u jeho nohou. Postaví se přímo před něj, zkříží si ruce před sebou, upře na něj pohled a řekne:
"Izáku, pojď domů!"
631 07.06.2018 12:27:35
Starý a chudý, ale uznávaný učitel hebrejštiny a talmudu Jakob Jakobsohn chodí již řadu let vyučovat do rodiny významného berlínského bankéře. Učil již mnoho členů této rodiny a všichni ho mají rádi. Když se blíží výročí už pětadvacátého roku, kdy Jakob Jakobsohn poprvé vkročil do jejich domu, rozhodne se bankéř, že mu dá nějakou pořádnou odměnu. Ale potíž je v tom, že jak svého učitele zná, nebude chtít ve své skromnosti žádnou odměnu přijmout. Proto se rozhodne nastražit malou past. Na schodiště v domě, po kterém Jakob Jakobsohn celá ta léta chodí, položí váček s penězi tak, aby jej nebylo možno přehlédnout. Pak v pokoji očekává spolu s rodinou učitelův příchod.
Když Jakobsohn vstoupí do dveří, všichni napjatě sledují výraz jeho tváře, a nezklamou se. Je vidět, že ho potkalo něco příjemného. Učitel přímo září štěstím.
„Co se vám tak pěkného stalo?“ ptá se vesele bankéř.
„Víte, já už chodím do vašeho domu přesně na den pětadvacet let, ale to, co dnes, se mi ještě nepřihodilo,“ sděluje jim radostně učitel.
„Pětadvacet let si k vám chodím vydělávat na svůj skromný chléb. Několikrát týdně, v zimě, v létě, pořád. A když jsem si na to dneska vzpomněl, říkám si: vždyť tu cestu znáš dokonale nazpaměť. Znáš tady každou kliku, každý schod. A tak jsem schválně jednou zkusil jít se zavřenýma očima. A došel jsem přesně, bez klopýtnutí! Tak z toho se teď velmi raduji!“

(David Maškenazy: Komu je dnes dobře?)
630 07.06.2018 12:26:25
C. k. okresní hejtman si zavolal místního rabína a vysvětluje mu:
„Víte, já nemám nic proti vám a vašemu náboženství. Ale je pravda, že v jedné modlitbě prosíte Boha, aby zbavil svět všech pohanů, křesťanů a gójů vůbec?“
Rabín připustí, že taková modlitba je a že se při bohoslužbě používá.
„Tak to vám trpět nemohu, to musíte změnit,“ vysvětluje mu hejtman.
„Ale to není nutné, pane hejtmane, ta modlitba je zcela neškodná...“
„Jak neškodná?“
„My už se jí modlíme několik tisíc let, a pořád se to nestalo.“

(David Maškenazy: Komu je dnes dobře?)
623 03.04.2016 3:57:08
Icik šel po nákupech na Golders Green a najednou vidí JACOB'S CUSTOM MADE CLOTHING. To by se šiklo, bude potřebovat nový oblek, jen jestli by to nebylo nad jeho možnosti. Ale starý Jakob, majitel, stejně okouněl před kvelbem a rychle nerozhodného zákazníka vlákal dovnitř: "A jakpak bych jim mohl být k službám, vzácný pane?"

Na takové pěkné uvítání se Icik rozpovídal: "Oblek."

Jakob se celý rozsvítil: "Dobře, výborně si vzácný pán vybral. Na to nejsprávnější místo zašel. My tu jdeme s dobou. Vzácného pána si tady celičkého digitálně trojrozměrně oskenujeme. Obrázek použijeme pro vypracování projektu nového obleku. Podle něj v Austrálii naklonujeme ideální ovci. Pro hedvábné doplňky vyžádáme spolupráci nejlepších čínských producentů. Materiál na perlové knoflíky dodají nejlepší filipínští lovci perel."

Icikovi spadla sanice. "Jáááá aaale," začal trochu při té představě protestovat, "potřebuju mít ten oblek zítra. Jdu na bar micve!"

Krejčí Jakob se jen usmál: "Klidně přijdou. Samozřejmě ho budou mít připravený."
560 04.02.2016 23:11:35
Šnorer Izák Pinkas najde na ulici nacpanou portmonku. Všimne si , že na vratech synagogy je lístek, že bankéř Leo Epstein ztratil peněženku a že poctivému nálezci připadne odměna - povážej, takový majlant - sto korun. Takže utíká za Epsteinem a předá mu tu peněženku.

Bankéř do ní zachmuřeně kouká a povídá: "Tak koukám, Pinkas, že už si tu odměnu zinkasovali, co? V té šrajtofli bylo rovných tisíc korun a teď je tam devět stovek..."

"Ojojoj, co to povídají, pane Epstein? Proč mě urážej? Co voni chtěj, po mě? Já jim dobře a oni takhle? Já to ani nevotevřel a rovnou s tím za nima a oni tak na mě? Co tam je to tam je a kdoví, co tam oni dali a teď se chtějí z té odměny vykroutit"

Zkrátka se strašně pohádali a zanedlouho se sešli před rabínem Moschelesem, aby je rozsoudil. Rabi si je vyslechl, nechal si ukázat tu portmonku a pak povídá bankéři: "Poslechnou, pane Epstein, oni jsou známý a vážený muž, nejlepší doporučení, o jejich slovu nikdo nepochybuje, to je jasné, richtig? Takže když oni tvrdí, že v té peněžence měli punktlich tisíc korun, tak to tak bylo a fertig. Mám pravdu?"

Leo Epstein kývá hlavou a šnorer jen skučí, že na chudého si každý zkusí a že on přece nic neukradl. Rabi přikývne a podá peněženku šnorerovi.

Bankéř začne protestovat, ale rabín to utne: "Jsou oba zticha a já jim to vysvětlím: Kdyby tu peněženku našel zloděj a nepoctivec, ten by jí přece neodevzdal, ten by si ji nechal celou i se všemi penězi. Ale tady Izák, jí šel přece sofort vrátit, což je důkazem, že je poctivý a pravdomluvný. Ale je v ní jen devět stovek. Oni, pane Epstein, ale ztratili peněženku s deseti stovkami a protože i oni jsou poctivý a pravdomluvný, nemůže to být tahle portmonka. Takže teď tuhle peněženku dostane do opatrování Izák Pinkas a když se do deseti dnů nepřihlásí faktický majitel, bude jeho, i s penězi, protože jí našel."

Bankéř Epstein ale protestuje: "Ale co ty moje peníze?"

"No oni, pane Epstein, holt musí čekat, až někdo najde peněženku s punktlich tisícem, to dá přece rozum."
<< první < předchozí
další > poslední >>